Naše hry

Když jsem byla malá, tak jsem si velmi ráda hrála hry a bylo mi to jedno jaké, hlavně když ty hry byly venku. A já jsem s bratrem a sestrou byla hlavně venkovní typ dítěte, které rádo hraje hry venku. A jistě si taky pamatujete na takové hry, jako třeba například panáka nebo skákání přes gumu. Tohle mě úplně moc bavilo. A je opravdu škoda, že dnešní malé děti to vůbec neznají. V dnešní době je to samý mobil anebo notebook při počítač. 

 
Být na stadionu je můj sen.
 

Teďka mám syna, kterému je osm let. Já už jsem dávno oslavila třicítku, takže vím, že jaké dětství bylo třeba například v devadesátých letech. A podle mého názoru byla devadesátá léta pro děti a taky pro všechny hry a zábavu ta nejlepší léta, co kdy mohla být. Podle mého názoru byla devadesátá léta taková nejlepší a nejvíce zajímavá a zábavnější a taková více volnější. Nikdy se nevzpomínám to, že by mě třeba rodiče nás peskovali za to, za co ostatní rodiče peskují své děti. Já chápu, že dnešní doba je jiná, že jsou taky zlí lidé, kteří klidně ublížili dětem nebo by je třeba unesli. Tohle chápu, ale nic s nemá přehánět, já osobně sázím na zlatou střední cestu.

Děti si rády hrají.

Nicméně ale zdá se mi, že dnešní děti nemají na své hry dostatek volného času, protože pořád sedím u počítače. A rodiče jim to dovolí! A to je velká škoda, pak nemají být děti obézní, když se nehýbou a nehrají hry venku. Já vím, že tam taky hraji hry na mobilu či zmíněném počítači. Ale co pohyb? Jenomže to ale není ta pravá hráčská zábava, jakou mám na mysli. Podle mého názoru je hra taková, jako třeba například fotbal anebo Člověče nezlob se tečka. A u Člověče nezlob se se taky sedí taky, ale už to považuji za takovou lepší hru, než třeba hraní hry na mobilu. A jak jste vy a vaše děti si užívali hry? Znáte třeba různé kuličky, jaké byly za našich prarodičů? Já si je pamatuji a mám doma taky schovaná populární céčka.